Vize neziskového spolku Katčenka a odlišnosti od běžných vzdělávacích zařízení
Spolek jsem založila za účelem sdružování dětí na individuálním vzdělávání. Zpočátku jsem děti na IV sem tam něco doučila při mojí mateřské dovolené. Za dob covidu ke mně na doučování jezdilo čím dál tím více dětí. Proto jsem se spolu s manželem rozhodla založit spolek, abychom se mohli dětem věnovat, sdružovat je, učit je nejrůznějším dovednostem, případně je připravit na pravidelné školní přezkoušení. Ráda v dětech buduji pocit jistoty, sebevědomí. Baví mě děti motivovat a podporovat je v tom, v čem vynikají. Známky, ani jiné hodnocení se u nás nekonají. Chyby jsou vítané, protože chybami se člověk učí.
Pokud bych měla shrnout pár základních odlišností od běžného vzdělávacího zařízení, jsou to především tyto body:
- 1.Žádný stres a nutnost pravidelné docházky. Dítě může pracovat po své ose a jezdit jen na doučování nebo na konzultace.
- 2.Netlačíme na výkon, prioritou je, aby dítě samo chtělo umět a vědět. Každé dítě má své tempo. A každé dítě je zvídavé, dokud ho nesemele klasický systém vzdělávání.
- 3.Podporujeme dítě v tom, co mu jde. Tam se snažíme rozvíjet dovednosti a vzdělávat se nad rámec požadovaných programů. Naopak tam, kde se dítě trápí, bereme jen nezbytné základy.
- 4.Pracujeme v blocích. U nás nezvoní. Snažíme se všechny informace provázat mezi několik „předmětů“ a poskytnout tak ucelený přehled o dané problematice.
- 5.Domácí úkoly nedáváme.
- 6.Ano, upřednostňujeme děti na druhém stupni, protože víme, že je pro ně těžké sehnat na IV vhodnou alternativu ke klasickému vzdělávání.
- 7.Děti mezi sebou neporovnáváme. Vysvětlujeme dětem, že srovnávat by se měly jen se sebou samým. Umět sám na sobě ocenit posun a zlepšení svých dovedností. Každé dítě je šikovné na něco jiného, netřeba se stresovat tím, že mi něco nejde, zatímco kamarádce ano.
- 8.Snažíme se děti připravovat na život. Žádné téma u nás není tabu.
- 9.S dětmi si tykáme.
- 10.Nestavíme se do pozice vynucené autority, snažíme se být dětem dospělými kamarády.
- 11.Nememorujeme mraky dat a informací bez hlubšího užitku, ale chceme pochopit a rozumět.
- 12.Učíme se i venku. Jakmile rozkvetou kaštany, snažíme se výletovat, fotit, sbírat květiny (zakládat herbář), pozorovat hmyz, užívat si pohyb.
- 13.Známky? Zbytečnost. Občas ozdobíme sešit smajlíkem, nebo slovním komentářem.
- 14.Vídáme se celoročně, přes léto na letních táborech. Jinak by se nám po sobě určitě stýskalo.
- 15.Snažíme se jít dětem příkladem. To, co po nich vyžadujeme nebo očekáváme, vidí každodenně u nás.
- 16.Chceme se naučit navzájem spolupracovat. Ne si myslet, že musíme umět a dělat všechno sami.
- 17.Základ všeho je komunikace. A to i těch nepříjemných věcí. Asertivně se dá říct vše.
- 18.Když má někdo hlad, jí. Když má někdo žízeň, pije. Když chce někdo na toaletu, odchází na toaletu.
- 19.Jednou za čas se setkáme všichni, včetně dospělých a povyprávíme si, jak se komu daří. Jsme komunita.
- 20.Neočekáváme, že na vše budeme mít stejný názor, ale učíme se respektu.
- 21.Jsme zcela apolitičtí.