Studuji tady od poloviny 7. třídy a letos končím 9. ročník. I když žádný předmět nevynecháváme, máme možnost se rozvíjet v těch, které nám jdou a máme v nich budoucnost. Mě osobně nikdy nebavil dějepis, zeměpis a kvůli tomu, že jsem se na státní škole musela neustále učit až ne tak podstatné letopočty válek a narození méně známých osobností, neměla jsem ani čas zjistit, co mě baví a když přišla puberta, ke škole jsem měla nechuť a flákala jsem co se dalo. Potom, co jsem došla sem, se moje postavení ke škole přetočilo o 180 stupňů. Zjistila jsem, že mě zajímá chemie, přírodopis, matika, a jen díky této „škole“ se nebudu čtyři roky trápit na gymplu, který bych si zvolila, protože bych nevěděla, kam jít. Místo toho v září nastupuji na zdravotnické lyceum a upřímně se tam moc těším. Kolektiv je tu dobrý, ale člověk si nesmí brát připomínky od našich klučičích nevyspělých puberťáků. Vzájemně se respektujeme, jen někdy se klukům nedaří být tak vtipní, jak by chtěli. Jediné, co se dá podle mě vytknout je cesta sem, protože mně osobně trvá 45 minut, ale za tenhle komfort mi to stojí.
